Při separaci barev se barevný digitální obraz rozdělí na samostatné barevné separace podle barevných složek.
Při čtyřbarevném tisku se tak ze čtyř jednobarevných obrazů, vždy pro azurovou (C), purpurovou (M), žlutou (Y) a černou (K), vytvoří sedmibarevný tisk, např. FOGRA55 se přidávají také barvy fialová, oranžová a zelená.
Účelem separace barev je rozdělit barevnou informaci obrazu tak, aby ji bylo možné v tiskovém procesu zpracovat pomocí samostatných tiskových desek. Každý barevný kanál představuje určitou barvu a obsahuje informace pro reprodukci této barvy v tisku. V současné době se k separaci barev používá software založený na algoritmech a barevných profilech, které automaticky rozdělují obraz do barevných kanálů.
Zobrazení neutrálního šedého pole může sloužit jako příklad různých možností oddělení barev. Obrázek RGB s barevnou hodnotou 127/127/127 nebo obrázek ve stupních šedi s hodnotou 50% může - pokud je zobrazen v CMYK jako ISOCoatedV2 - může stát buď 0/0/0/50, nebo být rozdělen na 60/50/50/0/0. Obě šedá pole by byla v ISOCoatedV2 podobná, ale v tisku by nabízela zcela odlišné výhody a nevýhody.
Separace barev je důležitým krokem v předtiskové fázi, protože tvoří základ pro následnou reprodukci barev v tisku. Oddělené barevné kanály se pak používají k výrobě tiskových desek nebo k řízení tiskových strojů, aby se barva nebo obraz reprodukovaly v požadovaném barevném spektru. Přesnou separací barev lze dosáhnout přesné reprodukce barev v tisku.
